vzdělání

Nastupuji na KISK, který si z dob studií literatury a jazyka pamatuji jako součást Ústavu. Má motivace je pragmatická – začal jsem pracovat v Ústřední knihovně Přírodovědecké fakulty, a byť nejsem v roli tradičního knihovníka, přišlo mi jako vhodné, abych poznal lépe celý ekosystém a kontext toho, co knihovnictví znamená. Přijde mi to jako dobrý nápad i proto, že propojení vlastní praxe a akademické teorie může přispět rozvoji nejen mému, ale také rozvoji knihovny. Zároveň mám obavu; ačkoli jsou pro mne práce a studium již od počátku pobytu v Brně přirozené propojení, a vždy jsem v práci odpočíval od studia a při studiu od práce, přidala se další proměnná, totiž rodina a malá E.

Těším se také proto, že necítím žádný tlak na výkon, chci studovat pro radost, ne pro nároky společnosti po titulech. Když to nevyjde, nic se neděje. Z profilací i předmětů se mi líbí nejvíce Design informačních služeb a paradoxně nejméně se těším na předměty literární, nakolik tuto disciplínu mám již vystudovanou. Očekávání je zhouba lidstva, tak spíše napíšu, že předpokládám, že díky studiu si upevním svou roli v knihovně, že si trochu nadeženu svou juniorní pozici, že konečně budu vědět, co dělají kolegové a kolegyně a že si rozšířím své znalosti i dovednosti, byť nemám představu, jaké všechny to mohou být.

Studium na KISKu bylo konstruktivisticky fenomenální. Velmi mne bavil fakt, že jsem celé studium prošel již s nabytou životní a studijní zkušeností, která do jisté míry formovala, jak jsem pracoval s novými informacemi (ha!); vlastně aspekt toho, že také někteří další spolustudující měli za svými životními zády rozličné zkušenosti profesní i osobní, přinášel do společného studia mnoho nových pohledů. Velmi mne bavila diskuzní povaha předmětů, nakolik je pro mne důležité ustanovovat si své poznání v kritických incidentech, a ne memorováním.

Z mého chtění soustředit se na design nakonec vyplynulo to, že jsem se nesoustředil na nic, protože mne zajímalo vše – bavilo mne abstraktně přemýšlet o společnosti, informacích a technologiích, bavilo mne usouvztažňovat vlastní zkušenost učícího knihovníka v digitálních a informačních kompetencích s poznatky z předmětů technologických i zaměřených na rozvoj gramotností; bavilo mne naučit se pojmenovat postupy designového přemýšlení, které jsem měl ve svých postupech odnepaměti; bavilo mne sledovat, jak lze organizovat informace i znalosti, což je s mou charakterovou tendencí k organizaci v naprostém souznění. Nakonec i ty literární předměty, ke kterým jsem se moc neměl, jsem uchopil jako výzvu si připomenout, čím jsem prošel ve svém prvním studiu.

Apropos: na začátku studia jsem zmiňoval, že se bojím, jak budu stíhat práci a rodinu s malou E. Na konci studia mám práce dvě, stejně jako děti. Mohu tedy říci, že studium pro mne bylo plodné období po všech stránkách.